Klášter Milosrdných bratří II.

Areál kláštera Milosrdných bratří řádu sv. Jana z Boha v Prostějově II. díl

- Klášterní kostel sv. Jana Nepomuckého

Klášter Milosrdných bratří řádu sv. Jana z Boha je vrcholným dílem prostějovské barokní architektury a pro své mimořádné hodnoty byl zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky. Nejen architektonické a umělecko-historické hodnoty, ale i vlastní, velmi bohatá historie kláštera, spojená s posláním a působením řádu Milosrdných bratří, nás vedly k rozhodnutí zrealizovat na zmíněné téma dva krátkometrážní dokumenty, které se vzájemně doplňují a odkazují.

II. díl je z větší míry věnován klášternímu kostelu sv. Jana Nepomuckého, který byl vybudován v letech 1751 - 1755 v místech bývalé veřejné kaple v rámci intenzivní stavební etapy, která byla připravovaná od února roku 1750. Budování kostela úzce souvisí s osobností tehdejšího převora, Narcise Schöna, který je považován za jednu z nejvýznamnějších osobností v dějinách kláštera.

Vypravěčem II. dílu klášterního areálu, který je zaměřen převážně na architektonické a umělecko-historické hodnoty klášterního kostela sv. Jana Nepomuckého, je výše zmíněný převor Narcis Schön, který vítá potenciální donátory, provází je kostelem a ozřejmuje nejen záměry své, ale i svých předchůdců, na jejichž práci v pozici představeného kláštera navázal. Narcis Schön stál v čele prostějovského konventu v letech 1739 - 1743, 1751 - 1757 a 1766 - 1772.

Základní kámen ke stavbě kostela, jejíž realizaci umožnil dar Lichtenštejnů, tentokrát ve výši 10 000 zlatých, byl položen v roce 1751. 5. října 1755 byl kostel slavnostně vysvěcen, o čemž svědčí nápis, umístěný nad hlavním vstupem. Interiér kostela se vyznačuje slohově jednotnou malířskou a sochařskou výzdobou. Na výzdobě kostela se podílela celá řada autorů, z nichž je třeba zmínit především malíře Františka Antonína Šebestu (Sebastiniho), či sochaře Josefa Schuberta a Františka Ondřeje Hirnleho.

Kostel sv. Jana Nepomuckého prochází postupnou obnovou. Bohoslužby, které se v kostele konají, jsou v současnosti (r. 2015) vedeny kněžími z farnosti Povýšení sv. Kříže.

Text připravila Mgr. Iva Orálková - odborný garant projektu PamátkyDnes